78167

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(85.71.180.241) --- 7. 1. 2011
Re: Situace na stanovištích.

"Nič nie je "brzy", včely sa vždy prispôsobia čo sa nám to páči alebo nie. Zimujúce včelstvá sa vždy dokážu prispôsobiť svojim pudom a podnetom, ktoré ovplyvňujú ich konanie. Včelstvo ako také koná pudovo na podnety , ktoré prichádzajú z vonkajšieho prostredia a jedným z takýchto silných podnetov je vonkajšia plusová denná teplota. Ak toto teplé počasie potrvá dlhšiu dobu (predpoveď hovorí o 6-8 dňoch), tak podnieti matky ku kladeniu vajíčok."

No, já bych řekl, že teď při lednové oblevě současné úly plodování víc podporují. V izolovaných úlech je tepleji, neizolované úly se ohřejou od sluníčka a je v nich taky tepleji. V přírodním sezení v dutých kmenech v lednu takové teplo nebylo, stěny dutého kmene měly tloušťku hodně centimetrů a navíc byly často mokré. Tam teplo dovnitř kmene přicházelo o několik dní později, aý se celý kmen prohřál, případně i trochu proschnul.
Jinak musím říctt, že před takovými 30 - 20 lety množství založeného plodu při oblevě v lednu bylo velice rozdílné. Byly tam včely zřejmě s příměsí vlašky, které při oblevě zakládaly decimetry plodu a silně plodovaly, uvolňovaly spoustu vlhkosti a velice trpěly, pokud ochlazení potom bylo rychlé a včelky musely ten plod držet na své teplotě. Byly tam včely kraňky, co při stejných oblevách prakticky neplodovaly, možná založily jen pár buněk plodu, víc ne a rozplodovaly se až skutečně v předjaří, zase o to víc.
Dneska jsou všechny včelstva jedno jako druhé, plodují skoro stejně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
a.turčáni (94.229.32.130) --- 7. 1. 2011
Re: Situace na stanovištích.

No, já bych řekl, že teď při lednové oblevě současné úly plodování víc podporují. V izolovaných úlech je tepleji, neizolované úly se ohřejou od sluníčka a je v nich taky tepleji. V přírodním sezení v dutých kmenech v lednu takové teplo nebylo, stěny dutého kmene měly tloušťku hodně centimetrů a navíc byly často mokré. Tam teplo dovnitř kmene přicházelo o několik dní později, až se celý kmen prohřál, případně i trochu proschnul.

Ak vychádzame z poznania, že včely okolie chumáča nevyhrievajú (potvrdili to i moje laické meranie teplôt v úli), teplota v úli mimo chumáč zimujúcich včiel je viacmenej takú aká je v tej chvíli mimo úľa. A tú určuje otvorený letáč bez ohľadu na to aký úľ používame a to platí i pre stromovú dutinu v ktorej žijú včely.
Donedávna som mal včelnici aj tradičné úle steny hrubé 6 cm spolu s jednoduchými úľmi, pri oteplení Na 12°C a za prítomnosti slnka som si dal záležať ako včely reagujú na teplotu a akom slede vyletujú včely na prvý jarný prelet. V priebehu 1 až 2 hodín lietali včely aj z jedných aj druhých, čo potvrdzuje to, čo napísal vyššie.

Včely vždy reagujú na vonkajšiu teplotu, čo je ale podmienené aj kvalitou včelstva, bez chorôb, primerane silné, dostatok zásob a to nie len v prípade preletov, ale i pri plodovaní v zime.
Dôkladné pozorovanie v Rakúsku robili v zime v r. 1952 v zateplených úľoch a ďalšie roky a myslím si, že dôkladne a rozhodne nechovali vlašku, v tých časoch už rozchovávali kranskú včelu.

Aj teraz zapisujem denné teploty, takže budem mať prehľad o tom, kedy urobiť prehliadku niektorých včelstiev na zistenie či matky reagovali na odmäk-oblevu. Ja som tomuto javu už venoval mnoho času a myslím si, že pravdu mal rakúsky odborník z včelárskehu ústavu vo Viedni (nepamätám si meno).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 1. 2011
Re: Situace na stanovištích.

"k vychádzame z poznania, že včely okolie chumáča nevyhrievajú (potvrdili to i moje laické meranie teplôt v úli), teplota v úli mimo chumáč zimujúcich včiel je viacmenej takú aká je v tej chvíli mimo úľa. A tú určuje otvorený letáč bez ohľadu na to aký úľ používame a to platí i pre stromovú dutinu v ktorej žijú včely. "

Bohužel tvrzení, že včely okolí chumáče nevyhřívají je fyzikálně nemožné. Každé těleso teplejší než okolí předává svému okolí teplo a vyhřívá ho. Záleží jen na teplotě povrchu a charakteru povrchu, jak moc. U chumáče je to v období klidu dáno povrchovou teplotou okolo těch 7 st C a potom materiálem povrchu včely a geometrií včelího těla a včelími instinkty, které jim velí, jak se v chumáči k sobě tisknout, hýbat a chovat....
Přitom předávání tepla z chumáče je proměnné, v obdobích klidu je uprostřed chumáče teplota těch cca 15 st C, na jeho okraji včely udržují teplotu těch cca 7 st C.
Když včely usoudí, že období klidu skončilo a bude vhodné v brzké době začít plodovat, začnou uvnitř chumáče teplotu zvyšovat na cca 25 st C, případně i rozvolňovat chumáč, takže teplota povrchu chumáče může i stoupat a do úlu tak jde víc tepla. A včely mají větší spotřebu.
Pokud včely začnou v zimě plodovat, "vytočí" teplotu uprostřed až na 35 st C potřebných pro plod, zimní chumáč se rozvolní ještě víc, víc vzduchu musí kvůli větší spotřebě zásob proudit dovnitř a o to víc tepla chumáč uvolňuje do úlu. Přitom povrchová teplota krajních včel chumáče může být klidně stále těch 7 st C, v krajně neutepleném úlu a studeném počasí venku.

Když naměříte, že včely povrch chumáče nevyhřívají, tak pouze naměříte, že úly jsou izolované tak málo či do nich proniká škvírami a otvory tolik studeného vzduchu zvenku a včely si chrání tu trošku svého tepla tak moc, že vnitřek úlu má skoro stejnou teplotu jako je venku.
Když ve stejném úlu naměříte, že včely "začnou úl vyhřívat" naměříte akorát, že produkce tepla včelami stoupla natolik a včely rozvolnily chumáč a snížily svou tepelnou izolaci natolik, že se už začíná projevovat izolace úlu jako zaznamenatelná vzhledem k tepelné izolaci zimního chumáče, teplota uvnitř úlu je znatelně mezi teplotou povrchu chumáče a teplotou venkovní.
No a když naměříte, že včely úl vyhřály, tak akorát včely kvůli nástupu předjarního a jarního plodování "pouštějí" teplo na plochy plástů uvnitř úlu, co stačí, tepelná izolace vlastních včel je minimální, tepelná izolace pořád stejného úlu se na ochraně před úniky vyrobeného tepla včelami podílí podstatně výrazněji než tepelná izolace vytvářená vlastními včelami.
Co se týká vlastní izolace úlu, tak hodně izolovaný úl je vhodnější v jedněch zimních obdobích a naopak tratí proti neizolovanému úlu v jiných zimních obdobích. Včely zřejmě v minulosti zimovaly i v absolutně neuteplených dutinách stejně tak jako v poměrně dobře uteplených a nemohly se specializovat, musely to zimování nějak zprůměrovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(94.229.32.130) --- 8. 1. 2011
Re: Situace na stanovištích.

Když včely usoudí, že období klidu skončilo a bude vhodné v brzké době začít plodovat, začnou uvnitř chumáče teplotu zvyšovat na cca 25 st C, případně i rozvolňovat chumáč, takže teplota povrchu chumáče může i stoupat a do úlu tak jde víc tepla. A včely mají větší spotřebu.
Pokud včely začnou v zimě plodovat, "vytočí" teplotu uprostřed až na 35 st C potřebných pro plod, zimní chumáč se rozvolní ještě víc, víc vzduchu musí kvůli větší spotřebě zásob proudit dovnitř a o to víc tepla chumáč uvolňuje do úlu. Přitom povrchová teplota krajních včel chumáče může být klidně stále těch 7 st C, v krajně neutepleném úlu a studeném počasí venku. R.P.

To len potvrdzuje čo som napísal vo svojom komentári, povrchová teplota včelieho chumáča je 8°C a to čo unikne z tejto teploty do voľného priestoru nemôže ohriať vzduch prúdiaci do úľa letáčom a steny úľa.

Meral som teplotu v zime pod zimujúcim chumáčom o 9 hod. vonkajšia teplota -3,5°C, vnútorná -4,5°C, (raz som čítal, keď v úli ale nie dne, namerali -13°C) Jednu zimu som mal teplomer nad uličkou zimujúcich včiel, (na d nimi úplne prázdne debnička) som meral celú zimu teplotu, ale teplota bola len o máločo vyššia (2 až 4°C) a tá odchádzala priamo z chumáča včiel.

V dobe keď ošetrovali otvorený plod, tak sa odchádzajúca teplota zvýšila o nejaké 2.4°C, ale stále je pod hodnotou, ktorá by mohla ovplyvňovať život včiel. Včely vedia s teplotou narábať a z jeho prostredia odchádza len minimum teploty, z chumáča odchádza iba vzduch nasýtený parami splodinami dýchania.
Viac z mojej strany nemám čo dodať, moje merania sú autentické a či mojim slovám veríte alebo nie, ostáva na Vás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu